Energeticky audit

Energetické úspory v souvislostech 

Vypracuji pro Vás samostatné protokoly hodnotících energetickou náročnost , ve smyslu oprávnění daného zákonem č. 406 / 2000 Sb.


Energetická náročnost budov - legislativa a hodnocení


Legislativa o energetické náročnosti budov
Zákon č. 406/200 Sb.
, o hospodaření energií ve znění posdějších předpisů

Vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov ve smyslu znění vyhlášky 230/2015 Sb.

Zavádění směrnice 2010/31/EC o energetické náročnosti budov v České republice se dostalo do své závěrečné fáze a od 1. 1. 2013 je účinná změna zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve smyslu změnového znění pod č. 318/2012 Sb., která výrazně změnila a upřesnila stávající pohled na problematiku hospodaření s energií. Zákon řeší především následující oblasti a stanovuje některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie; požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie, požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů.

Změnové znění zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů vyšlo ve sbírce zákonů na podzim roku 2012 pod označením 318/2012 Sb.

Problematiku hodnocení energetické náročnosti budov upravovala vyhláška č. 148/2007 Sb., která byla nahrazena s účinností od 1. dubna 2013 vyhláškou č. 78/2013 Sb. Vyhláška č. 78/2013 Sb. Je prováděcí vyhláškou k §7 a §7a zákona 406/200 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jejíž účinnost nabývá 1. dubnem 2013. Vyhláška č. 78/2013 Sb. stanovuje:

  • nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro nové budovy, větší změny dokončených budov, jiné než větší změny dokončených budov a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie,

  • metodu výpočtu energetické náročnosti budovy,

  • vzor posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie,

  • vzor stanovení doporučených opatření pro snížení energetické náročnosti budovy,

  • vzor a obsah průkazu a způsob jeho zpracování, a

  • umístění průkazu v budově.

Podrobnosti hodnocení energetické náročnosti budovNKN - hodnocení - referenční budova

Hodnocení energetické náročnosti je založeno na porovnání budovy hodnocené s budovou referenční. Referenční budova představuje výpočtově definovanou budovu téhož druhu, stejného geometrického tvaru a velikosti včetně prosklených ploch a částí, stejné orientace ke světovým stranám, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání a se stejným typickým užíváním a stejnými uvažovanými klimatickými údaji jako hodnocená budova, avšak s  referenčními hodnotami vlastností budovy, jejích konstrukcí a technických systémů budovy (vyhláška 78/2013 Sb.).

Hodnocení budovy je pak prakticky prováděno pomocí dvou paralelně porovnávaných budov, výpočet probíhá ve dvou částech. První část představuje zadání, výpočet a výstupy pro řešenou budovu – budova hodnocená, druhou část představuje zadání, výpočet a výstupy pro referenční budovu s požadovanými hodnotami referenčních parametrů.

Hodnocení energetické náročnosti závisí na splnění některých ukazatelů energetické náročnosti, dále jen „EN“. Podle vyhlášky 78/2013 Sb. jsou ukazatele energetické náročnosti budovy:

  1. celková primární energie za rok;

  2. neobnovitelná primární energie za rok;

  3. celková dodaná energie za rok;

  4. dílčí dodané energie pro technické systémy vytápění, chlazení, větrání, úpravu vlhkosti vzduchu, přípravu teplé vody a osvětlení za rok;

  5. průměrný součinitel prostupu tepla;

  6. součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici;

  7. účinnost technických systémů.





Schema: Princip výpočtu energetické náročnosti budovJedním z nových ukazatelů energetické náročnosti budov je celková primární energie. Primární energie je energie, která neprošla žádným procesem přeměny a celková primární energie je součtem obnovitelné a neobnovitelné primární energie. Neobnovitelná primární energie je ukazatelem EN, který je hodnocen a požaduje se jeho splnění. Neobnovitelná primární energie je energie pocházející z neobnovitelných zdrojů energie. Za neobnovitelný zdroj je obvykle považován takový zdroj energie, jehož vyčerpání je očekáváno v horizontu maximálně stovek let, ale jeho případné obnovení by trvalo mnohonásobně déle.

Celková primární energie a neobnovitelná primární energie se stanoví jako součet součinů dodané energie, v rozdělení po jednotlivých energonositelích a příslušných faktorů primární energie uvedených v příloze č. 3 vyhlášky 78/2013 Sb.

POZNÁMKA: OZE – energonositele obnovitelných zdrojů energie (např. sluneční záření, energie okolí, biomasa apod.); nOZE – energonositele neobnovitelných zdrojů energie (např. uhlí, zemní plyn, lehký topný olej, propan); teplo/chlad – tepelná energie obsažená v teplonosné látce (např. otopná voda, pára, chladicí voda).

Nové budovy musí splnit současně tři ukazatele EN. Jedná se o splnění ukazatele neobnovitelné primární energie za rok b), celkové dodané energie za rok c) a průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy e).

Budovy rekonstruované, resp. při větší změně dokončené budovy a při jiné, než větší změně dokončené budovy, je možný výběr kombinace ukazatelů, které je nutné splnit. Při větší změně dokončené budovy je nutné splnit současně požadavek na neobnovitelnou primární energii za rok b) a součinitel prostupu tepla obálkou budovy e), nebo celkovou dodanou energii za rok c) a součinitel prostupu tepla obálkou budovy e). Případně lze pro měněné prvky obálky budovy, nebo technické systémy splnit pouze požadavky týkající se měněných prvků f) a g).

Ostatní výše uvedené ukazatele EN jsou informativní a požadavek na jejich splnění není určen.


Hodnocená budova musí splnit výše uvedené požadavky a současně jsou pro uvedené požadavky stanoveny klasifikační třídy A – G. Současně jsou také klasifikační třídy stanoveny pouze pro dílčí dodané energie příslušných technických systémů – vytápění, příprava TV, chlazení, úpravu vlhkosti, osvětlení. Dílčí dodané energie nemají požadavek na splnění a jedná se pouze o zatřídění do klasifikační třídy pro daný technický systém. Zatřídění ukazatelů EN se provede podle tab. 1, kdy se ukazatele celkové dodané, dílčí a primární energie – a), b), c), d) zařazují odlišně do klasifikačních tříd EN od průměrného součinitele prostup tepla obálkou budov e).

Pokud je pro stávající budovu zpracováván PENB pouze z titulu nutnosti disponovat PENB podle požadavků zákona 406/2000 Sb., potom budova plnit výše uvedené nemusí. PENB je pouze informací o energetické náročnosti stávající budovy.


Další odkazy:


EU Directive