Energeticky audit

Energetické úspory v souvislostech 

Smlouva o dílo


Datum: 3.8.2015 | Autor: Mgr. Luděk Šikola, Advokátní kancelář Šikola a partneři, Mgr. David Štamberk | Recenzent: prof. JUDr. Josef Fiala, CSc., Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně


První část článku obecně pojednává o současné úpravě institutu smlouvy o dílo. Zabývá se problematikou vymezení díla, které oproti předcházející úpravě doznalo změny především v tom smyslu, že již není vyžadováno hmotné zachycení díla, jak tomu bylo před přijetím nového občanského zákoníku. Dále je zde pojednáno o možnostech určení ceny díla, resp. uzavření smlouvy o dílo bez určení jeho ceny. Podrobněji je rozebráno určování ceny rozpočtem, které se uplatní zejména ve stavebnictví.


Smlouva o dílo je bezesporu vedle smlouvy kupní jedním z nejvýznamnějších smluvních typů. Nachází praktické využití nejen v běžném životě, ale i při výkonu podnikatelské činnosti a při zadávání veřejných zakázek.


Z tohoto důvodu byla až do účinnosti nového občanského zákoníku v našem právním řádu upravena hned dvakrát, jednak v obecné občanskoprávní úpravě a dále též v obchodním zákoníku právě pro účely podnikání a zadávání veřejných zakázek. Nový občanský zákoník tuto dvojkolejnost odstranil. Do značné míry přitom vyšel z dosavadní úpravy obchodního zákoníku, zavedl ovšem také řadu novinek.


Co lze považovat za dílo?

Vzhledem k širokému uplatnění smluv o dílo ve společenském životě je jejich právní úprava koncipována poměrně volně s cílem umožnit jejich co možná nejsnazší uzavírání i při poměrně malých znalostech práva. Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 NOZ). Ústředním pojmem celé úpravy je tedy dílo, jímž se dle § 2587 NOZ rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. V případě staveb je zhotovení třeba považovat za dílo vždy, režim kupní smlouvy se tedy neuplatní a bez dalšího půjde o smlouvu o dílo.


Kupní smlouva nebo smlouva o dílo?

Dílo, resp. smlouva o dílo, je tedy vymezena negativně a její úprava se uplatní pouze v případě, kdy nelze postupovat podle ustanovení o kupní smlouvě. Pro rozlišení obou smluvních typů je zásadní poměr práce a materiálu. Jestliže převažuje dodání materiálu nad provedením prací, jde o smlouvu kupní, v opačném případě se jedná o smlouvu o dílo. V případě údržby, opravy nebo úpravy věci by měl vždy pojmově převažovat význam práce nad dodaným materiálem. Zákonodárce tedy tyto případy výslovně zahrnul do definice díla. V případě stavby se pak toto vztahuje též na její zhotovení.


Oproti předchozí úpravě přináší nový občanský zákoník významné rozšíření pojmu „dílo“ o pojem „činnost s jiným výsledkem“. Opouští tak požadavek jeho hmotného zachycení. Dílo proto nově může být např. i vytvoření počítačového programu nebo databáze.

Určení ceny díla


Dalším pojmovým znakem smlouvy o dílo je její úplatnost. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (§ 2586 odst. 2 NOZ). Je-li cena ujednána pevnou částkou nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno (§ 2620 odst. 1 NOZ).


Cena díla nemusí být vždy ve smlouvě určena

Nový občanský zákoník umožňuje uzavřít smlouvu bez určení ceny díla. K tomuto je ovšem třeba podotknout, že v takovém případě je třeba, aby z projevů vůle smluvních stran vyplýval jejich úmysl cenu díla neurčit. V opačném případě (např. neurčení ceny v důsledku pouhé nepozornosti) se výše uvedená úprava nového občanského zákoníku neuplatní. Takovou smlouvu by pak bylo třeba považovat za v daném rozsahu neurčitou, což by mohlo být důvodem její nicotnosti. Lze proto samozřejmě doporučit, aby smluvní strany cenu sjednaly co možná nejkonkrétněji.


Sjednání ceny podle rozpočtu

Praktickou možností sjednání ceny je její určení podle rozpočtu. Jím se rozumí položkové stanovení ceny díla na základě výčtu úkonů, které bude zhotovení díla vyžadovat. Aby byla cena platně určena podle rozpočtu, musí být tento buď přímo součástí smlouvy o dílo nebo musí být zhotovitelem sdělen do jejího uzavření.


Nový občanský zákoník rozlišuje několik druhů rozpočtu co do jejich úplnosti a závaznosti. V ustanovení § 2621 odst. 2 NOZ je zmiňován rozpočet, jehož úplnost byla zhotovitelem zaručena. V takovém případě nemůže zhotovitel díla požadovat zvýšení ceny za dílo, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díla. Jedná se tedy o jeho odpovědnost a riziko. V případě, že potřeba dalších prací k dokončení díla vyvstane, je jeho povinností tyto práce provést, byť se cena díla nezmění. V opačném případě by řádně nesplnil svůj závazek k provedení díla, to by nebylo dokončeno a nevznikl by mu proto ani nárok na zaplacení ceny díla. Případně by též nastoupila jeho odpovědnost za prodlení nebo škodu, kterou by takto způsobil.


V předchozím případě bylo zárukou úplnosti posíleno postavení objednatele. Nový občanský zákoník ovšem předpokládá i možnost opačnou, tj. výhradu zhotovitele k rozpočtu. Může se jednat buď o výhradu nezaručené úplnosti, nebo o výhradu nezávaznosti.


Výhrada nezaručené úplnosti se uplatňuje v případech, kdy zhotovitel i při vynaložení náležité péče není schopen s jistotou určit, kolik materiálu či práce k provedení díla bude potřeba. Tato situace nastává například v případě oprav staveb, kdy nelze předem vyloučit zjištění dodatečných závad nebo nutnosti použití jiných materiálů a postupů.

Výhrada nezávaznosti nachází své uplatnění zejména v případech, kdy konečnou cenu nelze s dostatečnou jistotou určit vzhledem k přílišné fluktuaci cenové hladiny materiálu.


Obě výhrady zhotoviteli usnadňují následné zvyšování ceny díla podle rozpočtu. V případě výhrady nezaručené úplnosti může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy. V případě výhrady nezávaznosti rozpočtu lze cenu díla navyšovat, pokud náklady účelně vynaložené zhotovitelem nevyhnutelně převýší náklady zahrnuté do rozpočtu, a to o tento rozdíl.


V obou případech se ovšem pro uplatnění nároku na zvýšení ceny předpokládá aktivita zhotovitele. Ten má nárok na určení zvýšení ceny pouze v případě, že oznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost. Objednatel navíc nemusí s navýšením souhlasit. V takovém případě se musí zhotovitel obrátit na soud, aby ten zvýšení ceny určil. Lze tak shrnout, že o navýšení musí v konečném důsledku mezi objednatelem a zhotovitelem panovat shoda. Pokud k ní nedojde, nezbývá zhotoviteli, než se obrátit na soud.


Objednatel je též chráněn proti nadměrnému navyšování rozpočtu možností od smlouvy odstoupit. Může tak učinit bez zbytečného odkladu v případě, že požadované zvýšení přesahuje 10 % ceny díla. V takovém případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.

Stavba jako předmět díla

Druhá část článku se zabývá problematikou vlastnictví stavby – díla, jejím provedením a případnými vadami. Jsou rozebírány konkrétní problémy, jako je přechod nebezpečí škody, právo na vyúčtování, kontrola provádění díla, skryté překážky a převzetí stavby, včetně solidární odpovědnosti subdodavatele za vady stavby.


V první části pojednání jsme se věnovali smlouvě o dílo obecně. Nastínili jsme v základních črtech změny, ke kterým došlo přijetím nového občanského zákoníku. Nyní se konkrétněji zaměříme na stavbu jako předmět díla a rozebereme některé aspekty realizace smluvních povinností obou smluvních stran s ohledem na potřeby stavebnictví.

Vlastnické právo ke stavbě jako předmětu díla


Současná právní úprava chápe stavbu jako samostatnou věc v právním slova smyslu jen výjimečně. To je důsledkem obnovení zásady superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě) v českém právu. Podle ní je stavba součástí pozemku. Stavba jakožto předmět díla se tak bez dalšího stává majetkem vlastníka pozemku. Rozhodující je v tomto ohledu okamžik, kdy dojde k pevnému spojení použitého materiálu se zemí. Praktickým důsledkem tohoto přístupu je potom například i to, že není možné si sjednat výhradu vlastnického práva k prováděné stavbě.


Výjimky v tomto smyslu představují pouze stavby dočasné a inženýrské sítě (zejména vodovody, kanalizace nebo energetické či jiné vedení). Ty jsou nadále považovány za samostatnou věc v právním slova smyslu, a výše uvedené se proto v jejich případě neuplatní.


Na rozdíl od stavby je však nově věcí v právním smyslu právo stavby (§ 1240 a násl. NOZ). To je považováno za samostatnou nemovitou věc a stavba mu odpovídající je jeho součástí. Právo stavby lze nabýt smlouvou, vydržením, anebo rozhodnutím orgánu veřejné moci, stanoví-li tak zákon. Lze je zřídit jen jako dočasné, nejdéle na 99 let. Sjednanou dobu lze následně prodloužit. Kromě souhlasu vlastníka pozemku je k tomu ovšem zapotřebí souhlas osob, pro které jsou na pozemku zapsána zatížení v pořadí za právem stavby. Právo stavby tak může být vhodným řešením pro stavby s omezenou životností (např. fotovoltaické nebo větrné elektrárny). Po zániku práva stavby (uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno) se stavba stane součástí pozemku, na kterém byla zřízena, nedojde-li k jiné dohodě mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku. Pokud se stavba stane součástí pozemku, musí vlastník pozemku uhradit stavebníkovi náhradu za předmětnou stavbu, která zásadně činí polovinu hodnoty stavby v době zániku práva stavby. Dohodou je možné stanovit náhradu i v jiné výši.


Provedení díla

Provedení stavby se zásadně řídí obecnou úpravou provedení díla. Nadto nový občanský zákoník zohledňuje některá její specifika a obsahuje zvláštní úpravu pro přechod nebezpečí škody, práva na vyúčtování, kontrolu provádění díla, skryté překážky a převzetí stavby.


Kdo odpovídá za případnou škodu?

Nebezpečí škody na věci nese zásadně její vlastník (k vlastnictví stavby viz výše). Je-li však stavba zhotovována na objednávku a zhotovitel odpovídá za provádění stavby až do jejího dokončení a předání (tzv. stavba na klíč), nese zhotovitel nebezpečí škody na ní nebo jejího zničení až do předání. To neplatí pouze v případě, že by ke škodě došlo i jinak (např. v důsledku živelné pohromy). Takovouto okolnost však musí v případě sporu prokázat zhotovitel.


Jak mají probíhat kontroly provádění stavby?

Nový občanský zákoník obsahuje zvláštní úpravu kontroly provádění stavby. Ta předpokládá, že se objednatel se zhotovitelem na provádění kontrol na určitém stupni provádění díla dohodnou. V takovém případě zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Nepozve-li jej včas nebo pozve-li jej ve zřejmě nevhodné době (např. doba vánočních a jiných svátků nebo doba dovolené objednatele, o níž byl předem informován), umožní objednateli dodatečnou kontrolu a hradí náklady s tím spojené. Nedostaví-li se objednatel ke kontrole, na niž byl řádně pozván nebo jež se měla konat podle ujednaného časového rozvrhu, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Objednatel má však právo na provedení dodatečné kontroly. Zabránila-li mu v účasti na kontrole vyšší moc a požádal-li o dodatečnou kontrolu bez zbytečného odkladu, musí nahradit zhotoviteli náklady s tím spojené, jinak jde k jeho tíži vše, co dodatečná kontrola vyvolá – to znamená, že musí nést veškeré finanční a jiné následky. Za zvláštní způsob kontroly provádění díla lze považovat právo objednatele na vyúčtování. Uplatní se v případech, kdy je cena díla určena s odkazem na skutečný rozsah práce a její hodnotu nebo na hodnotu použitých věcí a výši dalších nákladů. To se odvíjí od hodnoty práce, použitého materiálu a dalších účelně vynaložených nákladů. Zhotovitel má v takovém případě povinnost objednateli na žádost vyúčtovat dosavadní postup prací, a stejně tak i dosud vynaložené náklady. Pokud objednatel při provádění kontroly zjistí, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel od smlouvy odstoupit, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.


Podstatným porušením smlouvy je takové porušení povinnosti, o němž zhotovitel již při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že by objednatel smlouvu neuzavřel, pokud by takové porušení předvídal. Typicky jde o situace, kdy dílo nemá výslovně vymíněné vlastnosti, nelze jej využít k jeho obvyklému nebo sjednanému účelu atp.

Skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno


Zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, znemožňující provést dílo dohodnutým způsobem, oznámí to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhne mu změnu díla. Půjde hlavně o překážky týkající se pozemku, na němž má být stavba postavena, např. nevhodné geologické poměry, vysoká hladina podzemní vody, archeologický nález apod.1 Do dosažení dohody o změně díla může zhotovitel jeho provádění přerušit. Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy v přiměřené lhůtě, může kterákoli z nich od smlouvy odstoupit. Zhotovitel má právo na cenu za část díla provedenou do doby, než překážku mohl při vynaložení potřebné péče odhalit. Zároveň má zhotovitel právo, nikoli však povinnost, provádění díla přerušit. Pokud tak však neučiní a později dojde k odstoupení od smlouvy, nemá právo na zaplacení tomu odpovídající části ceny díla. Část ceny, na jejíž proplacení bude mít nárok, se navíc nebude určovat do chvíle, kdy zhotovitel skrytou překážku skutečně odhalil, ale pouze do chvíle, kdy ji při vynaložení potřebné péče odhalit mohl.

Převzetí stavby


Zvláštní úprava převzetí stavby dále stanoví, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Bude na judikatuře přesně určit, které vady lze pod toto vymezení podřadit a které už ne. Jako typické vady tohoto druhu lze ovšem uvést např. nedostatečné těsnění oken v případě stavby – domu na klíč.


Vady stavby

Stanovená nemožnost odmítnutí převzetí stavby ovšem nic nemění na tom, že objednatel může (dokonce by měl) převzít dílo s výhradami. I v případě staveb trpících výše uvedenými vadami totiž platí, že převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, jestliže zhotovitel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Co se týče skrytých vad stavby (včetně skrytých vad projektové dokumentace a jiných obdobných plnění), musí je objednatel oznámit bez zbytečného odkladu poté, co je mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby. Jinak se totiž vystavuje riziku, že zhotovitel při soudním sporu namítne jejich opožděné uplatnění a soud práva z takovýchto vad objednateli nepřizná. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních. Za skryté vady je přitom třeba považovat takové vady, které objednatel nemohl zjistit ani při vynaložení potřebné péče při převzetí díla. Právní úprava tedy, kromě výše zmiňované kontroly stavebních prací, počítá s tím, že objednatel dílo s potřebnou péčí prohlédne i při převzetí. Dostatečnou péči musí věnovat i pozdějšímu zjišťování skrytých vad. Úprava zákonné 5leté lhůty pro uplatnění skrytých vad je dispozitivní (tzn. dovolující stranám se od ní odchýlit). Ujednají-li strany zkrácení této doby, nepřihlíží se k tomu, je-li objednatel slabší stranou. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním (typicky spotřebitel).


Solidární odpovědnost subdodavatele

Pravděpodobně největší změnou oproti předchozí úpravě je zavedení solidární odpovědnosti za vady subdodavatele (nový občanský zákoník používá výraz poddodavatel), dodavatele stavební dokumentace a toho, kdo prováděl dozor nad stavbou, se zhotovitelem. Je tomu tak ve vztahu k tomu, co tito sami dodali. Tito tak budou odpovídat přímo objednateli, s nímž často (zejména v případě subdodavatele) nebudou mít žádný přímý smluvní vztah. Zákon blíže neřeší podmínky a rozsah této odpovědnosti. Hrozí proto, že subdodavatel bude odpovídat za podmínek sjednaných svým solidárním dlužníkem – zhotovitelem v jím uzavřené smlouvě o dílo. Subdodavatelům lze proto nanejvýš doporučit, aby před uzavřením smlouvy se zhotovitelem požadovali zpřístupnění podmínek odpovědnosti za vady sjednané v hlavní smlouvě o dílo.






Draft smlouvy o dílo č. ..


Zakázkové číslo zhotovitele:..
uzavřená dle ustanovení § 536 a následujících obchodního zákoníku č.513/1991 Sb.
v platném znění


I. Smluvní strany



1.1.  Objednatel:
Se sídlem
Ve věcech smluvních oprávněn jednat:
IČO:
DIČ:
Bankovní spojení:
Č. účtu:
Telefon/fax:
E-mail:
DS:

(dále jen jako objednatel)

1.2.  Zhotovitel:   Ing. Jiří Feiler
Ve věcech smluvních,technických a předání díla oprávněn jednat: Ing. Jiří Feiler
IČO: 41130332
DIČ:
Bankovní spojení:
Č. účtu:
Telefon: +420 603532315
E-mail: jirifeiler@gmail.com
DS:cy6uv9

(dále jen jako zhotovitel)

uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto

smlouvu o dílo,
kterou se zhotovitel zavazuje k provedení díla na stavbu (název stavby) v rozsahu vymezeném v předmětu smlouvy.
Objednatel se zavazuje k jeho převzetí a k zaplacení sjednané ceny za jeho provedení. Obě strany se zavazují plnit podmínky obsažené v následujících ustanovení této smlouvy.



II. Předmět smlouvy


2.1.  Vyhotovení energetického  posudku
pro Operačního program životní prostředí, Energetické úspory Specifický cíl 5.1  Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie

Posudek bude vypracován v souladu s požadavky vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku a platnými závaznými vzory SFŽP.  (Obsah posudku: popis a vyhodnocení stávajícího stavu, navrhovaná opatření, celková energetická bilance, ekologické hodnocení, ekonomické hodnocení, managemet hospodaření s energiemi, posouzení energy performance contracting EPC, závěr )

alternativně

2.2  Vyhotovení souboru protokolů
pro Operačního program životní prostředí Energetické úspory
Specifický cíl 5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov.


2.2.1 Energetického posudek -posudek bude vypracován v souladu s požadavky vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku a platnými závaznými vzory SFŽP.

2.2.2 Energetického štítek obálky budovy (EŠOB) dle normy ČSN 730540-2 (2011) (pouze u realizací zateplení a rekonstrukce zdrojů vytápění) – samostatně se předkládá, pouze pokud není součástí příloh energetického posudku. EŠOB bude zpracován pro stávající stav i pro stav po realizaci navrženého opatření (pokud realizací dochází k jeho změně). Údaje musí být podloženy energetickým posudkem nebo předkládanou projektovou dokumentací. Součástí EŠOB musí být jednoznačně (po jednotlivých konstrukcích) definována tzv. referenční budova dle ČSN 730540-2
2.2.3  Průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) – zpracovaný dle prováděcí vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budovy. Prostřednictvím PENB musí být prokázáno splnění požadavku na energetickou náročnost budovy v úrovni pasivního standardu. Platí pouze pro SC 5.2. 


III. Cena díla


3.1. Objednavatel se zavazuje zaplatit zhotoviteli za předmět plnění dle čl. II této smlouvy po jeho provedení a řádném předání jednotlivých částí díla sjednanou cenu ve výši:

Celkem s DPH

Cena byla stanovena dohodou obou smluvních stran jako cena smluvní podle zákona 526 /1990 Sb., o cenách, v platném znění a je sjednána jako cena pevná.




3.2. Specifikace ceny díla

  • vypracování energetického posudku dle odstavce 2.1 této smlouvy
    alternativně

  • vypracování souboru protokolů dle ostavce 2.2 této smlouvy

  • kontrola a kompletace všech podkladů k vypracování protokolů

  • projednání uvedených podkladů s pracovníkem Státního fondu životní prostředí


3.3. V ceně za provedení díla jsou zahrnuty veškeré náklady zhotovitele, které při plnění svého závazku dle této smlouvy vynaloží.


4.1. Místem plnění je sídlo objednatele, pokud nebude dohodnuto jinak.


4.2 Termín plnění
    Zpracování protokolů ........................


4.3. Dodržení termínů je závislé od řádného a včasného spolupůsobení objednatele uvedeného v této smlouvě. Po dobu prodlení objednatele s poskytnutím spolupůsobení není zhotovitel v prodlení se splněním povinností dodat předmět smlouvy v ujednaném termínu.

V. Platební podmínky


5.1.  Faktura bude obsahovat náležitosti daňového dokladu stanovené zákonem v platném znění.


5.2.  Splatnost faktury bude 14 kalendářních dnů od doručení objednateli. Splatností se rozumí den předání příkazu k úhradě peněžnímu ústavu objednatele.

5.3.  Zhotovitel není plátcem DPH


VI. Součinnost smluvních stran


6.1. Smluvní strany se zavazují vyvinout veškeré úsilí k vytvoření potřebných podmínek k realizaci díla dle podmínek stanovených touto smlouvou, které vyplývají z jejich smluvních povinností. To platí i v případech, kdy to není výslovně stanoveno ustanovením této smlouvy.

6.2. Pokud jsou kteréko-li ze smluvních stran známy skutečnosti, které brání nebo budou bránit, aby dostála svým smluvním povinnostem, sdělí tuto skutečnost neprodleně druhé smluvní straně. Smluvní strany se dále zavazují  neprodleně odstranit v rámci svýc možností všechny okolnosti, které jsou na jejich straně a brání plnění jejich smluvních povinností.

6.3. Objednatel předá zhotoviteli dostupné podklady.

VII. Záruka za jakost s odpovědnost za vady díla

7.1. Dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledkům určenému v této smlouvě.


7.2.  Zhotovitel odpovídá za vady, které má dílo v době jeho předání objednateli. Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po předání díla objednateli, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností.

7.3. Zhotovitel neodpovídá za vady díla, jestliže tyto vady byly způsobeny předáním nevhodných nebo neúplných podkladů a pokynů v případě, že zhotovitel na ně objektivně upozornil a objednatel na jejich použití nebo provedení trval.


VIII. Smluvní pokuta a úrok z prodlení


8.1. Obě smluvní strany sjednávají smluvní pokuty za porušení závazků vyplývajících z této smlouvy takto:
V případě prodlení objednavatele s placením faktur je zhotovitel oprávněn uplatnit vůči objednateli smluvní pokutu ve výši 0,03 % (slovy: tři setiny procenta) z ceny příslušného díla, včetně DPH, za každý i započatý den prodlení.


8.2. Smuvní pokuta je splatná do třiceti dnů od data, kdy byla povinné straně doručena písemná výzva k jejímu zaplacení ze strany oprávněné strany, a tona účet oprávněné strany uvedené v písemné výzvě. Ustanovení o smluvní pokutě není dotčeno právo oprávněné stranyna náhradu škody v plné výši.


IX.  Ujednání všeobecné


9.1.  Tuto smlouvu lze měnit nebo zrušit pouze smluvním ujednáním podepsaným oprávněnými zástupci účastníků.


9.2.  Tato smlouva nabývá účinnosti podpisem obou účastníků.


9.3.  Tato smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveníc, z nichž každá ze smluvních stran obdrží po jednom vyhotovení.


9.4.  Neupravené vztahy této smlouvy se řídí Obchodním zákoníkem.


   






V Praze dne




                                za objednatele                                                                    za zhotovitele